čtvrtek, prosince 20, 2007


Kavkaz - září 2007



Tak se zdá, že tento "blog" používám jenom na Vánoce. Je to efektivní způsob, jak rozeslat přání a příliš nezatěžovat mailovou poštu:) Pokud se vám chce, přečtěte si letošní "vánoční" článek. Je hodně o mužích, ale nejen pro ně. Původně jsem si myslel, že ho budou číst čtenáři Katolického týdeníku v kázání 4. neděle adventní, ale nějaký zlý šotek se rozhodl ho celý přepsat a převést do podoby bezpohlavního uhlazeného textu, na volné motivy toho původního. Bohužel jméno autora nezměnil. Ach ta novinářská kultura. Nebo obecně mravní? No nic.

Hezké Vánoce, přece:) Nenechte si je ničím znechutit, ale nezapomínejte, že utrpení do života patří, a to, jestli se stane branou ke štěstí, či Štěstí, záleží na každém z nás.

Otec

Josef je prý pěstounem Ježíšovým. Říká se to a snad už to mnohým uším nezní tak krutě. Pěstoun. To je co? Sociální pracovník? Ne, Josef je plnohodnotným otcem svého syna. Ježíš je stejně Boží jako Josefův. Oni si nekonkurují. Podobně jako každý z lidí je stejně dítětem Božím jako dítětem svých rodičů. Podobně jako žena a muž si skrze modlitbu manželského slibu slibují plnost lásky, aniž by ji odebírali komukoliv jinému, včetně Boha. Milují Boha jeden skrze druhého.

Josef není otcem biologicky, ale od snového rozhovoru s Bohem se jím stává. Přijímá svou manželku a syna, a stará se o ně až do své smrti. Dobře se o ně stará, což naznačuje i kvalitní Ježíšova výchova.

Někdy z našich řečí vysvítá, že Marie mezi drahými Božími zastupuje ženský prvek, že je vzorem pro zbožné ženy. A tak nějak nevysloveně z toho vyplývá, že Bůh je ten prvek mužský. Omyl. Bůh není muž, ani žena, i když jsme si zvykli ho oslovovat „Otče“. Dokonce ani Ježíš Kristus explicitně nevystupuje jako muž, ač jím pohlavím i rodem plně je. Podle svých vlastních slov je cestou pro každého, nezávisle na pohlavních znacích. Neoženil se, přitom právě to by se od něj jako muže očekávalo. Otcovství je naplněním mužství.

Archetypem zralé dospělé ženy a muže je matka a otec. Mateřství a otcovství se však nedosahuje biologickou cestou. Mateřství a otcovství jsou nadřazené pojmy duchovní povahy. Matky a otcové žijí zralou, dospělou lásku, v manželství i celibátu. Ježíš, odlesk Boží slávy a výraz Boží podstaty, není výlučně otcem, ale otcem i matkou, bratrem i sestrou, obsahuje oba tyto rozměry.

Odvozeně od Boha je Marie vzorem matky, zralé ženy. Obdobným vzorem otce je přitom právě Josef. Muž odvážný a silný, neboť který jiný by dokázal přijmout ženu s dítětem, jež nezplodil, a u něhož se dá, vzhledem k jeho původu a proroctvím, očekávat těžká budoucnost. Muž pokorný a milující, který planě nenaříká nad osudem, ale s ohromnou důvěrou přijímá úkol, před nějž byl postaven a vstupuje do Příběhu, který i díky němu nevrcholí ničím menším, než je Vykoupení a Spása lidí.

Svatý Josefe, oroduj za nás, muže.